|
|
Intestátní posloupnost v komparativním pohledu
Vaňasová, Markéta ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Mgr. Markéta Vaňasová Téma rigorózní práce: Intestátní posloupnost v komparativním pohledu ABSTRAKT Hlavním cílem této rigorózní práce na téma "Intestátní posloupnost v komparativním pohledu" je zejména komparace současné české právní úpravy dědického práva s několika zahraničními úpravami dědického práva - a to konkrétně s právní úpravou španělskou, katalánskou a mexickou. Tato práce se nezaměřuje pouze na úpravu dědického práva v hmotněprávním smyslu, ale také z hlediska úpravy procesněprávní, včetně dědění s mezinárodním prvkem. Mou ambicí při psaní této práce bylo, za pomoci platné právní úpravy, odborné, a to i zahraniční literatury a judikatury, vytvořit systematický přehled týkající se intestátní dědické posloupnosti v ČR, včetně poukázání na praktické problémy platné právní úpravy a srovnání české úpravy dědického práva s právní úpravou výše uvedených zemí.
|
|
|
Ochrana nepominutelného dědice a jeho vydědění
Pospíšilová, Gabriela ; Lederer, Vít (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Ochrana nepominutelného dědice a jeho vydědění - Abstrakt Ochrana nepominutelného dědice, je ochrana potomka, který má nárok na to, aby mu zůstavitel ze své pozůstalosti zanechal alespoň povinný díl. Jedná se o tradiční institut dědického práva, který je projevem principu familiarizace a mezigenerační solidarity tím, že zajišťuje, aby zůstavitel nemohl svého potomka bez zákonného důvodu zcela opomenout ze svého pořízení. Korektivem, zajišťujícím autonomii projevu vůle zůstavitele je existence institutu vydědění, který může zůstavitel využít v případě, kdy jeho potomek není ze zákonem vymezeného důvodu dědictví hoden. Oba instituty existují vedle sebe a měly by být vykládány ve vzájemné souvislosti. Cílem práce bylo popsání institutů zejména dle hmotněprávní úpravy, s doplněním nutných souvislostí z práva procesního. Cílem práce bylo také upozornění na problematické aspekty a rozebrání sporných otázek a neurčitých právních pojmů. První kapitola práce je věnována vymezení základních pojmů dědického práva, přičemž jsou vymezovaný od obecných ke konkrétním. Pro pochopení současné právní úpravy, je velká pozornost věnována historickému vývoji. Druhá kapitola práce proto poměrně rozsáhle popisuje úpravu institutů od úpravy římského práva, přes středověké právo, až po modernější úpravy Obecného zákoníku občanského...
|
|
|
Analýza recepce vybraných principů římského dědického práva ve střední Evropě
Macek, Dominik ; Šejdl, Jan (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Analýza recepce vybraných principů římského dědického práva ve střední Evropě Abstrakt Diplomová práce se zabývá analýzou vybraných principů římského dědického práva a jejich recepcí v právních řádech střední Evropy, konkrétně v rakouském Všeobecném zákoníku občanském z roku 1811 a českém občanském zákoníku z roku 2012, a to prostřednictvím studia antických právních pramenů, novodobé romanistické literatury, moderní zákonné úpravy a příslušné komentářové literatury. Pro komparaci uplatnění římskoprávních principů v moderním právu byl vybrán princip povinného dílu a princip nemo pro parte testatus, pro parte intestatus decedere potest. Jelikož delační důvody a principy k nim náležející představují jeden z pilířů teoretické stavby dědického práva, je vhodné připomenutí jejich římskoprávních kořenů. Důvodem tohoto zkoumání je dále fakt, že v nejedné moderní kodifikaci občanského práva je právo římské vyzdvihováno jako ideální vzor, a proto je nutno zkoumat, zda je moderní právní úprava římským právem skutečně ovlivněna a zda nejde jen o líbivou proklamaci zákonodárce. V diplomové práci je rozebrán vývoj zmíněných principů v římských dějinách a též výjimky z těchto zásad, a to posloupnost proti testamentu a tzv. vojenský testament. Cílem principu povinného dílu je zabezpečit nejbližší členy zůstavitelovy rodiny...
|
|
|
Vydědění a ochrana nepominutelného dědice
Blahová, Eliška ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Vydědění a ochrana nepominutelného dědice - abstrakt Vydědění je významným prostředkem dědického práva, který slouží k ochraně autonomie vůle zůstavitele při nakládání s vlastním majetkem. Dává zůstaviteli možnost zbavit své potomky práva na povinný díl z pozůstalosti a prolomit tak po staletí uznávanou zásadu mezigenerační solidarity. Protipólem vydědění je právě ochrana potomka zůstavitele, tzv. nepominutelného dědice, který má za běžných okolností právo na to, aby na něj zůstavitel ve svém jednání mortis causa pamatoval. Příslušná právní úprava je však mnohdy nejasná, nesouvislá nebo nepřesná. Tato práce si klade za cíl na podobné problémy upozornit a čtenáři je objasnit, nabídnout mu ucelený pohled na historický vývoj vydědění a ochrany nepominutelného dědice, a seznámit jej se současnou hmotněprávní úpravou a souvisejícími procesněprávní instituty. Práci uvádí kapitola vymezující základní relevantní pojmy a kapitola o historickém vývoji vydědění a ochrany nepominutelného dědice ve starověkém Římě a ve středověku, především ale v obecném zákoníku občanském (ABGB) a občanských zákonících z let 1950 a 1964. Následně je pozornost věnována základním zásadám vydědění a ochrany nepominutelného dědice, primárně právu zůstavitele pořídit se svým majetkem dle vlastní vůle, ale též jeho povinnosti pamatovat na...
|
|
|
Povinný díl v občanském zákoníku
Kounovská, Iva ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
POVINNÝ DÍL V OBČANSKÉM ZÁKONÍKU ABSTRAKT Tato rigorózní práce se zabývá povinným dílem jako právním institutem dědického práva, jenž spadá do tematického okruhu občanského práva. Právo na povinný díl má pouze nepominutelný dědic, kterým je potomek zůstavitele, a nedědí-li, jsou jimi jeho potomci. Povinným dílem se pak rozumí určitý podíl na pozůstalosti, kterým musí být nepominutelnému dědici zanechán ničím nezatížen. Kromě povinného dílu se práce zabývá i postavením nepominutelného dědice, protože právě jeho se právní úprava povinného dílu dotýká především. Jde o osobu, která nemá být při dědění opomenuta. Zůstavitel by mu měl zanechat mu alespoň jeho zákonem stanovený díl, tzv. povinný díl. Ve své práci se ale zabývám i teoretickou charakteristikou základních pojmů jako dědické právo, pozůstalost, dědictví a dědické tituly (dědická smlouva, závěť, zákonná posloupnost). Započtení na povinný díl a započtení na dědický podíl jsou tématem jedné z kapitol této rigorózní práce jako dva postupy s obdobným charakterem, nicméně v důsledku velmi odlišné. Smyslem těchto institutů je spravedlivé rozdělení majetku mezi všechny dědice. Ohledně nepominutelných dědiců vymezuji jejich okruh, podobu povinného dílu a výpočet dědických podílů ostatních dědiců. Práce se zaobírá i právní ochranou nepominutelného dědice, se...
|
|
|
Ochrana nepominutelného dědice a jeho vydědění
Koritarová, Jitka ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Resumé Cílem této diplomové práce je popsat současnou právní úpravu ochrany nepominutelného dědice a vydědění, a upozornit na hlavní změny v této úpravě. Ochrana nepominutelného dědice je projevem mezigenerační solidarity v dědickém právu a protějškem jedné ze základních zásad dědického práva, kterou je autonomie vůle zůstavitele. Institut ochrany nepominutelného dědice určitým osobám zůstaviteli blízkým zjednává právo na povinný díl z pozůstalosti pro případ, že by zůstavitel na tyto osoby v rámci svého pořízení pro případ smrti nepamatoval, anebo je úmyslně opominul. Vydědění představuje jediný způsob jak prolomit ochranu, která se nepominutelným dědicům přiznává. Zůstavitel může vyděděním nepominutelného dědice jeho práva na povinný díl zbavit nebo ho v tomto právu zkrátit, ovšem pouze ze zákonem stanovených důvodů pro vydědění. Tato diplomová práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola pojednává obecně o pojmu ochrana nepominutelného dědice a pojmu vydědění, a krátce také o institutu dědické nezpůsobilosti, který je mimo jiné jedním z důvodu vydědění. Kapitola druhá je rozdělena do pěti podkapitol a pojednává o historickém vývoji právní úpravy ochrany nepominutelného dědice a vydědění. V jednotlivých podkapitolách je charakterizována úprava v římském právu, v obecném zákoníku občanském a v...
|
|
|
Právní postavení nepominutelného dědice
Stiborová, Barbora ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Resumé Předmětem této diplomové práce je speciální kategorie dědiců, tzv. dědiců nepominutelných. Téma přibližuje jejich hmotněprávní postavení a zákonem garantovanou zvýšenou ochranu, jež spočívá především v právu podílet se na pozůstalosti v rozsahu, který určí zákon. Zůstavitelova vůle je zde limitována právem nepominutelného dědice na povinný díl. Na rozdíl od většiny evropských úprav se v České republice do okruhu nepominutelných dědiců řadí pouze potomci zůstavitele, přičemž se rozlišuje mezi nezletilými, jimž náleží minimálně tři čtvrtiny a zletilými, jimž se musí dostat alespoň tolik, kolik činí jedna čtvrtina zákonného dědického podílu. Práce je systematicky členěna do sedmi kapitol. Po obecném historickém exkursu a kapitole druhé, která definuje obecné pojmy dědického práva, následuje charakteristika několika institutů, jež jsou vzájemně provázány a s osobou nepominutelného dědice úzce souvisí. Čtvrtá kapitola pojednává o právu na povinný díl, kde se Mimo jiné zaměřuji na jeho výpočet, započtení a výplatu. Ve dvou následujících kapitolách za pomoci soudní judikatury podrobně rozebírám vydědění a dědickou nezpůsobilost. Poslední kapitola obsahuje dva instituty, jež se pod vlivem NOZ opětovně navrací do úpravy dědického práva. Jde o právo některých osob na zaopatření, které můžeme chápat jako určitý...
|
|
|
Intestátní posloupnost v komparativním pohledu
Vaňasová, Markéta ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Mgr. Markéta Vaňasová Téma rigorózní práce: Intestátní posloupnost v komparativním pohledu ABSTRAKT Hlavním cílem této rigorózní práce na téma "Intestátní posloupnost v komparativním pohledu" je zejména komparace současné české právní úpravy dědického práva s několika zahraničními úpravami dědického práva - a to konkrétně s právní úpravou španělskou, katalánskou a mexickou. Tato práce se nezaměřuje pouze na úpravu dědického práva v hmotněprávním smyslu, ale také z hlediska úpravy procesněprávní, včetně dědění s mezinárodním prvkem. Mou ambicí při psaní této práce bylo, za pomoci platné právní úpravy, odborné, a to i zahraniční literatury a judikatury, vytvořit systematický přehled týkající se intestátní dědické posloupnosti v ČR, včetně poukázání na praktické problémy platné právní úpravy a srovnání české úpravy dědického práva s právní úpravou výše uvedených zemí.
|
|
|
Dědické právo v teorii a praxi
Pospíšilová, Nikola ; Spirit, Michal (vedoucí práce) ; Neděla, Radek (oponent)
Téma bakalářské práce "Dědické právo v teorii a praxi" se zabývá dědickým právem platným na území České republiky. V teoretické části se věnuji zásadám dědického práva, popisuji předpoklady vzniku dědického práva a následně se zabývám základními instituty, které upravuje Nový občanský zákoník. Důraz je kladen na instituty, které předchozí právní úprava neobsahovala nebo se jimi zabývala odlišně. V praktické části se soustředím na výpočet povinných dílů v případě, kdy je v závěti opomenut nepominutelný dědic.
|
host ::
RSS.